Tipy na výlety


Apartmány Hanička se nachází ve městě Hejnice, v údolí na severním úbočí Jizerských hor. Tato oblast Jizerských hor je vyhledávanou lokalitou jak pro aktivní dovolenou a tak i pro odpočinkové pobyty. Okolní příroda s lokálními atrakcemi zajistí příjemný program vašeho pobytu a dovede vaše dny k dokonalým zážitkům. Můžete vybírat z širokých možností, jak trávit svůj volný čas v této malebné přírodě v zimě i v létě.

Milí hosté, dovolili jsme si pro vás připravit několik tipů na výlet v okolí apartmánů.
Pevně věříme, že si z nabízených výletů vyberete a zažijete příjemný den!

Tým Apartmánů Hanička


Výlet č. 1.
Singltrek pod Smrkem

Singltrek pod Smrkem je proslavený ráj dynamických stezek pro horská kola, jehož renomé sahá daleko za hranice střední Evropy. Čeká na Vás více než 60 kilometrů skvělých vinoucích se stezek, na kterých se baví jak rodiny s malými dětmi, tak zkušení bajkeři.

Kromě výjimečného ježdění Vás za srdce jistě chytí také úchvatná příroda členitých severních svahů Jizerských hor a rázovitá sídla Frýdlantského výběžku. Stezky vedou mezi Novým Městem pod Smrkem, Lázněmi Libverda a na několika místech také přecházejí česko-polskou hranici.

Hlavní nástupní místo na stezky, Singltrek Centrum, se nachází v Novém Městě pod Smrkem, přímo na pláži krásného přírodního koupaliště. Zde najdete stylové zázemí pro Vaši výpravu na stezky i odpočinek po návratu. Již více než deset let sem míří bajkeři za občerstvením, kvalitně vybaveným cykloobchodem a půjčovnou kol včetně e-bajků. Můžete zde také posedět s přáteli u kávy či piva na terase s ikonickým výhledem na masiv Smrku.

Singltrek pod Smrkem vznikl na lesních pozemcích spravovaných Lesy ČR, s.p. jako projekt moderní formy měkké infrastruktury pro rekreaci v přírodě. Stezky Singltreku pod Smrkem byly realizovány z investičních zdrojů Lesů ČR a díky dotacím, které podnik pro tento záměr získal. Lesy ČR, s.p. podporou Singltreku pod Smrkem přinášejí atraktivní příležitost pobytu v přírodě pro širokou veřejnost a podporují rozvoj cestovního ruchu v regionu Frýdlantska. Pro více informací klikněte ZDE.

 

 

Výlet č. 2.
Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Jizerské hory skála hřebenovka Jizerskohorské bučiny vyhlídka vodopád Ořešník památka UNESCO Hejnice Oldřichov v Hájích Paličník Frýdlantské cimbuří přírodní památka chráněné území Temná věž Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO, zapsány byly v červenci 2021. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v ČR.

Rezervace vznikla v roce 1999 spojením sedmi bučinných rezervací Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník a Tišina. Předmětem ochrany je především zachovalý lesní podrost bez zásahů člověka. Dochovaly se tu jedny z největších přírodě blízkých lesů s převahou bučin v Čechách. Na stezce procházející rezervací je řada zajímavých skalních útvarů.

Rezervace je rozdělena na několik oblastí:

První oblastí je území okolo Oldřichovského Špičáku, což je 724 m n. m. vysoký vrchol s vyhlídkou, který dominuje západní části Jizerských hor nad Oldřichovem v Hájích. Ze skal se zde nalézá například Důlní skála, Hřib, Sklaní brána nebo Temná věž. Oblastí prochází zeleně značená Hřebenovka.

Druhou oblast tvoří okolí stezky Oldřichovské bučiny v Jizerských horách nad Oldřichovem v Hájích. Tu lemuje spousta zajímavých skalních útvarů. Mezi všemi dominuje velkolepá hlava gorily! Jedná se o zajímavý skalní útvar, a kromě tváře lidoopa nabízí stezka také další zajímavosti, třeba dřevěné lůžko s rozšiřující se rourou. Na něm mohou turisté naslouchat zvukům lesa, v němž se ukrývají obrovské žulové balvany. Další zajímavostí je na stezce maketa dutiny stromu s modely ptáků. Když se do ní člověk podívá, zjistí jak tam vlastně žijí. Nejen dětem se budou líbit také kovové masky šelem, jež dříve v lesích žily. Mimo to jsou zde útvary jako Sněhulák, Oldříšek, Podsvětí, Hřib, Panenka, Kočičí hlava, Pyramida a další. Oblastí také prochází zeleně značená Hřebenovka.

Třetí oblastí Jizerskohorských bučin je široké okolí Svinského čela (781 m) mezi Ferdinandovem u Hejnic a Poledníkem a Krásnou Máří na opačné staně. Oblastí prochází několik cest – opět zelená Hřebenovka vedoucí na Bílou kuchyni, z hejnické strany NS Viničná cesta, modře značená Nová poutní cesta (Olivetská hora – Hejnice), NS Lesy Jizerských hor i červeně značená Oldřichovská cesta od U Tetřeví boudy k rozcestí Pod Ptačími kupami. Do této největší oblasti NPR Jizerskohorských Bučin patří napříkald Ořešník, vodopády Štolpichu, vodopády Bílého Štolpichu, hory Poledník (864 m), Svinské čelo (781 m), Ořešník (800 m). Nejkrásnější skalní útvary jsou okolo Ostrého hřbetu (Ostrý roh, Žába, Homole cukru, Zvon, Viničná plotna), Poledníku (Červené skály, Jízdenka, Sviní kámen, Jizerský kostelík) a pak na opačné straně rezervace na Ořešníku (Stojka, Zahradní věž, Zahradník, Zahradníkův učeň).

Čtvrtá oblast je okolo Černého potoka. Nacházejí se zde velmi známé skalní útvary: Polední kameny, Frýdlantské cimbuří či vyhlídka Hajní kostel. Vedou tudy turistické trasy – žlutá (náročná) od Smědavské hory a zeleně značená Kozí stezka ze Sedla Holubníku do Bílého Potoka.

Pátá oblast je menší území v okolí hory Paličník (944 m) a šestou oblastí je území kolem hory Tišina (873 m). ZDROJ.

 

 

Výlet č. 3.
Poutní místo v Hejnicích – bazilika Navštívení Panny Marie

Hejnice, ležící v zeleném údolí řeky Smědé a obklopené několika přírodními rezervacemi, má staletou poutní tradici. Tato obec bývá navštěvovaná především díky baroknímu kostelu, bazilice minor Navštívení Panny Marie, stojící na místě starého poutního místa, kterému se přezdívá český Mariazell.

Uvnitř baziliky se mj. nachází trojdílná rodinná hrobka gallaských pánů a původní presbytář se starým polním oltářem Albrechta z Valdštejna, v jehož podstavci trůní stařičký pařez lípy. Na hlavním oltáři pak můžeme spatřit sošku ochranitelky Mater Formosy ze 14. století. Před chrámem symbolicky obklopeným korunami lip stojí také několik barokních plastik a mariánský sloup ze 17. století.

Nejcennějším předmětem je dřevěná gotická plastika Černé Madony z roku 1380. Před chrámem stojí Mariánský sloup z roku 1695. V místě najdeme i cenné umělecké sochy z období baroka – sochy Sv. Václava, Sv. Jana Nepomuckého a boží muka. V chrámu je také umístěna expozice Hejnického Betlému z 18. století, jehož tvůrce je neznámý. Prokazatelně se však jednalo o místního umělce, protože Betlém zachycuje výjevy ze života františkánů a zobrazuje okolí Hejnic. Kromě historických cenností nevyčíslitelné hodnoty si můžete v bazilice v letní sezoně nepravidelně o sobotách vychutnat koncerty vážné hudby.

Z historie poutního místa
Podle pověsti bylo toto prastaré poutní místo založeno v roce 1211 chudým sítařem a řešetářem z nedaleké obce Lužec. Ten, spící pod lipou, pomocí hlasů andělů ve snu pomohl uzdravit svou ženu a dítě. Na místě lípy byl postaven důstojný dřevěný kostel, který však postupem času nedostačoval obrovskému počtu poutníků, a proto byl roku 1252 nahrazen kamennou kaplí s gotickým klenutím, která je v bazilice k vidění dodnes. Mezitím kostel několikrát změnil majitele. Přemyslovci jej prodali Bibrštejnům a poté připadl v polovině 16. století pánům z Redernu. Katolický kostel se protestantským Redernům stal trnem v oku a nechali ho zavřít.

Nový majitel panství, Albrecht z Valdštejna, nechal svatostánek opět otevřít. Krátce po jeho smrti daroval císař Ferdinand II. celé liberecké panství tyrolským Gallasům (roku 1634). Za jejich vlády dosáhl věhlas poutního místa svého vrcholu, na tradiční mariánské svátky se každoročně scházelo kolem sedmi tisíc poutníků. Hrabě Ferdinand Gallas povolal do Hejnic bratry františkány, aby sloužili věřícím po duchovní i hmotné stránce. Odměnou za jejich službu jim byl koncem 17. století postaven čtyřkřídlý jednopatrový klášter. Ve třicátých letech 18. století pak byl dosavadní kostel nahrazen impozantní bazilikou Navštívení Panny Marie, jak ji známe podnes. ZDROJ

 

 

Výlet č. 4.
Hrad a zámek Frýdlant

Frýdlant patří k nejrozsáhlejším a nejvýznamnějším památkovým celkům v severních Čechách. Spojuje v sobě dva architektonické útvary: středověký hrad a renesanční zámek. Hrad byl vybudován kolem poloviny 13. století. V roce 1278 získali panství Bibrštejnové, kteří se významně podíleli na vybudování mohutného hradního paláce.  V letech 1558–1620 patřil Frýdlant rodu Redernů. Ti pokračovali ve zvelebování frýdlantského panství. Byli to zdatní hospodáři a válečníci, ale také stavebníci a podporovatelé umění. Jejich dílem je výstavba nového renesančního zámku a kaple.

Mezi lety 1622–1634 hrad patřil Albrechtu z Valdštejna. Koupil jej za 150 000 zlatých a postupně vybudoval obrovskou hospodářskou doménu. Jeho statky zaznamenaly v době třicetileté války obrovský rozmach, protože zásobovaly jeho armádu. Frýdlantsku se říkalo Terra felix – Šťastná země. Po Albrechtově zavraždění v roce 1634 získali od císaře Frýdlant Gallasové, od roku 1759 Clam-Gallasové, významná šlechta pohybující se v diplomatických a vojenských službách u císařského dvora. Ti zde pobývali do roku 1945, kdy Frýdlant přešel na stát.

Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž, bergfrit. Hrad se postupně rozšiřoval a během 16. století zaznamenal dvě renesanční úpravy.  Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu 16. a 17. století Markem Spazziem di Lancio. V 60. letech 19. století došlo k posledním větším stavebním pracím, a to na přestavbě kastelánského křídla.

V roce 1801 Clam-Gallasové zpřístupnili pro veřejnost část hradu s instalovanými sbírkami. Současná expozice v sobě zahrnuje toto nejstarší hradní muzeum ve střední Evropě, kapli s cenným mobiliářem a dvě zámecká křídla. ZDROJ

 

 

Výlet č. 5.
Lázně Libverda

Lázně Libverda se nacházejí v malebné kotlině v podhůří severního úpatí Jizerských hor mezi Hejnicemi a Novým Městem pod Smrkem. Zvláštně znějící název je odvozený z německého názvu Bad Liebwerda, tedy líbezný ostrůvek mezi bažinami, minerální pramen s léčivými účinky je známý od středověku.

Co musíte vidět v Lázních Libverda
V lázních si prohlédnete kolonádu i klasicistní a empírové lázeňské pavilony, ale skutečným symbolem Lázní Libverda je unikátní výletní restaurace Obří sud, budova ve tvaru ležícího sudu. Je 11 metrů vysoká, 14 metrů dlouhá a 10 metrů široká a návštěvníky lázní a Jizerských hor vítá od roku 1931. Ač unikátní, není to jediná budova s tak zvláštním tvarem. Druhý Obří sud stojí na vrcholu Javorníku v Jeřmanicích na Liberecku a je centrem areálu adrenalinových sportů.

Léčivá voda z Libverdy
Několik soudků léčivé vody z Lázní Libverda si roku 1583 nechal do Drážďan poslat saský kurfiřt August I. a na svá vojenská tažení ji vozíval i Albrecht z Valdštejna, samotné lázně ovšem vznikly až ve druhé polovině 18. století. Nejstarším pramenem byla Boží voda, další postupně získávaly jména členů rodiny Clam-Gallasů; to jsou prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Lázně navštívili například císař Josef II., Carl Maria von Weber, Josef Jungmann či Franz Kafka. ZDROJ.

 

 

Výlet č. 6.
Ski areál SKI&SUN Świeradów Zdrój

 

Lyžařský areál kousek za hranicemi Polska. V areálu se nachází jedna 2,5km dlouhá sjezdovka, která má prudší i mírnější úseky. Sjezdovku obsluhuje osmimístná kabinová lanovka o přepravní kapacitě 2400osob za hodinu. Areál disponuje umělým zasněžováním, pro návštěvníky je připraveno i večerní lyžování a to až do 22:00 s přestávkou pro úpravu svahu mezi 16:00 a 18:00. Na trati také naleznete umělé překážky a skoky. Pro méně zdatné lyžaře a děti jsou připraveni instruktoři lyžařské školy a výukový provazový vlek. Nechybí ani půjčovna a ski servis. Středisko je také významným výchozím bodem pro běžecké lyžování. Pro návštěvníky je připraveno parkoviště s kapacitou 600 aut. Více informací ZDE

Vzdálenost z Hejnic: 16km

 

Výlet č. 7.
Stezka v oblacích „Ski walk“ – Świeradów Zdrój, Polsko

Unikátní dominanta tyčící se nad lázeňským městem Świeradów-Zdrój Vás zavede do výšky 65 metrů. Je nejvyšší rozhlednou v celém Polsku. Z Hejnic to je od Stezky v oblacích zhruba 17 kilometrů, z Liberce pak 44 kilometrů. Cesta na vrchol Sky Walk vede po 850 metrů dlouhém dřevěném chodníku, který je vhodný i pro imobilní. Cestou je možné si zpestřit průchod mezi patry například průlezem pavoučím kokonem, tedy spletí sítí, kterou ocení zejména děti. A jsou tu i jiné výzvy. Kromě skleněné vyhlídky je to třeba odpočinková síť ve tvaru kapky na vrcholu stezky. Můžete si na ni lehnout, projít se po ní, pokud budete mít odvahu, užít si prázdno pod sebou,“ říká Oskar Bronicki, provozní manažer Sky Walk.

Zpáteční cestu si pak mohou odvážlivci zkrátit jízdou tobogánem, který měří 105 metrů. Návrat na zem tak bude trvat jen pár sekund. Stavba je navíc vybavena speciálním osvětlením, díky kterému bude možné jí projít i po setmění. Světla jsou po dohodě s ochranáři vyrobena tak, aby nezpůsobovala světelný smog a nebránila v pozorování hvězdné oblohy. Pro více informací klikněte ZDE.

 

Výlet č. 8.
Berzdorfské jezero

Berzdorfské jezero s křišťálově čistou vodou – Berzdorfer See je skvělé místo pro relax i sport, jen 30 km od našich severních hranic s Německem. Je nejbližším ze soustavy Lužických jezer, v provozu teprve od roku 2013. Rozlohou 960 ha (skoro 10 km²), největší hloubkou 72 metrů a délkou pobřeží 15,5 km se stalo oblíbenou lokalitou pro příznivce jachtingu, cyklistiky i koupání. 14 km dlouhá okružní asfaltová stezka slouží také in-line bruslařům. Podél jezera jsou občerstvovací stánky, zmrzlinárny, grily, sociální zařízení, parkoviště, hotel, přístaviště, hřiště na plážový volejbal i další služby.

Populární jsou dlouhé pláže na severu a východě s pískem a kamínky, anebo jižní pláž zvaná Modrá laguna s bílým pískem. V blízkém okolí na vás k návštěvě čekají rozhledny Neuberzdorfer Höhe a Landeskrone, obří kolesové rypadlo v Hagenwerder, historické město Görlitz–Zgorzelec se zoologickou zahradou, městečko Ostriz s klášterem Marienthal nebo třeba vodní zámek Tauchritz. Jelikož je jezero poměrně nové, kemp je v provozu nově. V plánu jsou i okružní plavby a golfové hřiště. Informace o dostupných službách, příjezdu, parkování i ubytování byly dlouho poměrně omezené, nepřehledné a roztříštěné na mnoha místech. Pro více informací klikněte ZDE.

Výlet č. 9.
Putování po rozhlednách

Rozhledna SMRK (na mapě č.5)
Za dobrého počasí je vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor můžete spatřit Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz a dokonce Říp. Dohlédnete i do Polska. Rozhledna je přístupná celoročně a pod ní najdete útulnu pro turisty. Dostanete se sem pouze pěšky. Vrchol této hory svůj název získal podle ohromného smrku, který zde rostl a po bouři roku 1790 byl vyvrácen.

Vzdálenost od apartmánu:
1) 16 km autem do Šwieradowa Zdroje k lanovce, výjezd lanovkou, pak 3km pěšky.
2) 9,5 km pěšky od apartmánu

 

Rozhledna ČIHADLA (na mapě CÍL)

Původní vyhlídková věž byla postavena v roce 1976 a sloužila svému účelu až do 90. let 20. století, kdy byla pro svůj špatný technický stav stržena. Nová vyhlídková věž se 16 schody byla vyrobena v roce 1999 z dubového dřeva a je 4 metry vysoká. V roce 2012 musela být vyměněna za novou verzi.

Vzdálenost od apartmánu: 10,4km autem a 3,9 km pěšky

 

Rozhledna HEŘMANICE (na mapě č.4)

Dřevěnou rozhlednu ve tvaru okurky má na svědomí trojice mladých architektů z Technické univerzity v Liberci. Stavba z modřínového dřeva byla otevřena v roce 2012 a dosahuje téměř 24 metrů výšky. Na vrchol se dostanete po 99 schodech, z něj se můžete kochat výhledem na Jizerské hory, Krkonoše nebo např. elektrárnu Turów v Polsku. V blízkosti zalesněného návrší se nachází menší parkoviště.

Vzdálenost od apartmánu: 15,4 km, 20 min. autem

 

Rozhledna FRÝDLANTSKÁ VÝŠINA (na mapě č.3)

Rozhledna pochází z roku 1907. Po vystoupání 100 schodů uvidíte část Jizerských hor, město Frýdlant a na západní straně můžete pozorovat práce v povrchových uhelných dolech v sousedním Polsku.
Návštěvu rozhledny mimo otvírací dobu si můžete objednat po předchozí telefonické domluvě.

Vzdálenost od apartmánu: 14,5 km, 17 min. autem

 

RADNIČNÍ VĚŽ FRÝDLANT (na mapě č.2)

Radniční věž s hodinovým strojem je vysoká 48 metrů. Věž je možné navštívit pouze s průvodcem a to ve skupině 4-15 osob. Prohlídka začíná ve 2. patře radnice.

Vzdálenost od apartmánu: 11km, 15 minut autem

Výlet č. 10.
Skalní vyhlídka Ořešník

Ořešník je významný vrchol Smědavské hornatiny, nacházející se ve vzdálenosti dvou kilometrů jižním směrem od města Hejnice ve Frýdlantském výběžku na severu České republiky. Vrchol má podobu nesouměrné vrcholové skály z porfyrické žuly až granodioritu. Zvedá se na severozápadním konci plochého hřbetu mezi údolím Velkého Sloupského potoka a okrajovými svahy Jizerských hor.
Výškový bod: 800m
Vzdálenost od apartmánu: 3,6km pěšky

 

 

Výlet č. 11.
Skalní vyhlídka Paličník

 

Paličník je vrcholové skalisko nacházející se v severních Čechách v pohoří Jizerské hory. Nadmořská výška hory je 944 metrů. Vrchol je zpřístupněn kamennými schody a vyhlídkovou plošinou zabezpečenou zábradlím. Od dřevěného kříže rozsáhlý výhled do údolí Smědé, a nejvýznamnější vrcholy Jizerských hor např. na protější Jizeru, sousední vrchol Tišina a skalnaté vrcholy Frýdlantského cimbuří a Ořešníku.
Výškový bod: 944m
Vzdálenost od apartmánu: 7,4km

 

Výlet č. 12.
Ještěd a Skiareál Ještěd

Vrchol kopce Ještěd s vysílačem je dominantou Severních Čech. Vyvézt se na něj můžete z Liberce kabinovou lanovkou, která byla vybudována původně jako lanová dráha v letech 1932 – 1933 a měří 1183 metrů. Stavba, která má tvar rotačního hyperboloidu, je národní kulturní památkou a byla vyhlášena českou technickou stavbou století. Postavena byla v letech 1966 – 1973. Nachází se v ní restaurace, hotel a rozhledna. Na úbočí kopce byl vybudován lyžařský areál Ještěd a skokanské můstky. Více na: ww.skijested.cz. Výškový bod: 1183m

K dispozici je 12 sjezdovek: F-10 (380m), Pod lany (1380m), Slalomák (920m), Liberecká (1480m), Skalka (1730m), Nové pláně – červená (700m), Nové pláně – modrá (950m), Višňovka (1010m), Staré pláně (300m), Bucharka (170m), Maxiland I (100m), Maxiland II (100m) Dále 6 vleků a 4 lanovky. Kapacita: 9654 osob za hodinu.

Vzdálenost od apartmánu: 37,5km

 

Výlet č. 13.
Jizerská magistrála – běžecké lyžování

Jizerská magistrála je rozsáhlá soustava lyžařských turistických tras na české straně Jizerských hor. V současné době je dlouhá přes 170 km. Strojová úprava tratí vznikla roku 1984 z iniciativy pořadatelů Jizerské padesátky, kteří chtěli umožnit účastníkům závodu trénink nejen před samotným závodem, ale i v průběhu celé zimní sezóny. Díky široké podpoře se v Jizerských horách začala poprvé v Čechách upravovat lyžařská stopa pro širokou veřejnost. Od roku 1999 je magistrála spravována a upravována Jizerskou obecně prospěšnou společností, založenou obcí Bedřichov za účelem zkvalitnění celoroční úpravy tras a dalšího rozvoje turistického ruchu v Jizerských horách. Z města Hejnice jezdí v zimní sezoně na Smědavu pravidelný skibus.

Vzdálenost od apartmánu k nástupnímu místu Smědava: 10,4km